Bez bab Potštejn 2014 reportáž
Na pohodu 2014 aneb Orlické hory "Bez bab"
-------------------------------------------------------
Ve středu po práci , jak jinak než za hustého deště jsme vyrazili za letošními zážitky na kolech bez bab. Po ubytování na hotelu a v penzionu jsme trochu probrali strategii a už jsme se těšili na první vyjížďku. Čtvrtek ráno nás zastihl v dobré náladě, provedli jsem prohlídku kol (někteří viděli svoje kolo letos poprvé ...) a vyrazili na rozjezdovou jízdu směrem na hrad Litice. Po prvních kilometrech mezi mokrými kameny a v bahně nám bylo jasné, že to bude zase klasický zájezd bez bab. Naštěstí se nám pod hradem naskytla hospůdka, kde jsme dali první pivko. Pak jsem vyjeli do kopce na hrad a světe div se uviděli jsme první slunce. To ovšem nikdo nečekal, takže slunce do nás vlilo optimismus a plánovaná trasa se postupně zdvojnásobila. Další zastávka proběhla na náměstí v Žamberku, kde byl trochu zaskočeni množstvím hladových cyklistů, ale nakonec jsme se dopracovali k obědu. Poté se opět zatáhlo a už jsme se cítili jako doma. Po dojezdu do penzionu nás čekaly výtečné dorty od paní Reichlové , doplnili jsme energii a vrhli se na kurty. Prokázali jsem vysokou kvalitu a nasazení , některé výměny budou vysílat na Eurosportu v rubrice Watts ...Večer jsme probrali strategii hlavního výletu, světovou hospodářskou a politickou situaci a sepsali návrh Putinovi na řešení Ukrajinské krize pomocí meruňkovice z Fryštáku.
Pátek ráno bylo nevlídno, vyřešili jsme defekt na Edíkově kole a vyrazili do hor. Trochu nás překvapilo, že Luisino údolí leží na vrcholu prudkého kopce. Vzhledem k počasí jsme lupli několik Tulamorek od Božka a vyrazili na hřeben. Přes mlhu jsme viděli asi na 50 metrů a to byl asi důvod drobného střetu dvou našich předních jezdců - při boji ve sjezdu to málem Lojza odnesl zraněním kolene. Již na druhé křižovatce došlo k tradičnímu bloudění - spadli jsme asi o 300 výškových metrů, abychom je opět nastoupali zpět, ale to rozené bikery nakopne a nezlomí ! Jenom trasér měl mírně zkaženou náladu, nakonec to však rozdýchal a vedl nás dál k pevnosti Hanička. U rozhledny došlo k dělení skupin , hoňáci už spotřebovali veškerou energii a rozhodli se vyhledat hospodu, my chcípáci jsme ještě dali dalších asi 8 km navíc podle původního itineráře. Našli jsme se opět všichni v hospodě, tam se cítíme nejlépe. Poté jsme se vraceli do Luisina údolí (do hrubého kopce...) V polovině stoupání se oddělila skupina turistů v čele s Božkem a Ti dojeli po svých až na Potštejn. Cestou objevili pěknou hospodu s pěknou servírkou a pěknou kejtou, dále zjistili zásadní věc - že Kaštan pění a musí se na něj čekat...Večer už nebylo sil na tenis a tak jsme poseděli u pivečka a vínečka.
V sobotu byl vyhlášen den na pohodu . Silničkáři dali svých 80 km, turistická skupina jela k Náchodu na další pevnosti a největší skupina jela po hradech a zámcích v okolí. Dali jsme pohodových 45 km, s kafíčkem i dortíkem, a i s kejtou, čekali jsme na ni sice asi 2 hodiny, než nás všechny nakrmili, ale stálo to za to. Večer tenis a do rána zpěvy s kytarou.
V neděli ráno jsme se rozloučili a vrátili se do reality. Díky všem účastníkům zájezdu na neopakovatelnou chlapskou atmosféru, díky p.Reichlovi za skvělou práci v penzionu a ať žijí vzpomínky na zájezd na pohodu 2014 - Potštejn
president
—————